Aktuální počasí v Rusku s předpovědí

Aktuální počasí Rusko s předpovědí na dalších 5 dní. Pro více informací o aktuálních hodnotách podnebí a předpověď konkrétní oblasti v Rusku, použijte vyhledávací formulář vpravo.

Rusko je díky své rozloze 17 milionů kilometrů čtverečných největším státem světa, a proto také zasahuje do řady různých klimatických oblastí, překvapivě ale ne všech - jelikož se rozkládá v severní části Asie, tak například tropické lesy na jeho území nenajdete. Abychom mohli vzory počasí v tomto státě vůbec nějak zmapovat, musíme si ho rozdělit alespoň do tří oblastí.

V rámci této federace je nutné počítat s vlivem moří a oceánů, vysokých hor, rozsáhlých rovin i vzdušných proudů hluboko ve vnitrozemí.

Severní Rusko

Celá oblast severního Ruska leží uvnitř severního arktického kruhu - ve světě je známá především jako Sibiř. Její pobřeží omývá Severní ledový oceán, ze kterého na její území vnikají studené vzdušné proudy. Ty díky nepřítomnosti jakýchkoli topografických překážek jako jsou hory či jinak zvlněný povrch Země pronikají hluboko do vnitrozemí, a proto je tento stát známý svými extrémními zimami.

Většina Sibiře má charakter tundry, šedé krajiny s věčně zmrzlou půdou, kde nežije příliš fauny či flory (místní živočichové se živí především lišejníky a tím, co zde vyroste, když svrchní vrstva tundry rozmrzne - spodnější vrstvy ale zůstávají stále zmrzlé, proto tady na nějaké stromy nenarazíte). I přes to, že průměrné zimní teploty jsou tu -28°C a často se dá zaznamenat i -50°C, ale žijí na Sibiři lidé: nomádské kmeny si na tyto podmínky totiž již zvykly. Pro běžného Evropana ze středu starého kontinentu však zimní návštěva této oblasti rozhodně není doporučována - pokud to přežije, zřejmě si neodveze ty nejlepší vzpomínky.

Letní teplotní maximum je na Sibiři 12°C, ale to jenom přes den a ne pořád - přes noc a během některých dnů může stále mrznout. Většina roku je suchá, jen přes krátké léto přichází nějaké deště v množstvím 150 až 250 milimetrů za celé období (to je zajímavé také dlouhými či dokonce nikdy nekončícími dny - daleko na severu totiž z důvodu uspořádání těles v naší Sluneční soustavě svítí či nesvítí Slunce i celého půl roku).

Na jihu Sibiř přechází z tundry v tajgu typickou extrémně kontinentálním klimatem a pokrytou rozsáhlými jehličnatými lesy (ruská tajga je největší zalesněná plocha na světě). Teploty jsou tu ještě extrémnější než na severu (nejsou regulovány oceánem), ale příroda zde bují více, protože vegetační období, kdy teplota přesahuje 10°C, tu trvá až 4 měsíce. V červenci se teploty pohybují dokonce okolo 25°C a naměřené maximum je 38°C (během letních měsíců si sibiřská tajga také odbývá prakticky všechny srážky - v závislosti na oblasti od 200 do 750 milimetrů). V zimě je průměr pro nás nepředstavitelných -39°C a naměřený rekord dokonce -64°C (rozdíl teplot během roku tedy může být až 100°C). Sníh ale nečekejte - trochu ho napadne, ale v těchto teplotách je to minimum (občas ho navíc úplně odfoukne extrémně silný vítr zvaný buran).

Globální změny klimatu se projevují i zde a dotýkají se především severských tunder - půda kvůli vyšším teplotám roztává na delší dobu a také více do hloubky. To z jedné strany pomáhá místnímu životu, všeobecně to však planetě nepomáhá, protože jsou do atmosféry uvolňovány velká množství oxidu uhličitého - ten se v půdě dříve hromadil a teď je vypouštěn. Odborníci už dokonce hlásí změny v migračních vzorech zvířat.

Západní a centrální Rusko

Centrální Rusko má také klima silně kontinentálního charakteru, ale oproti Sibiři je mnohem mírnější (zimy jsou teplejší, léta o něco studenější, ale zase delší). Nachází se tu například města Moskva či Petrohrad známá krutými zimami (zamrzají i velké řeky), léta tady však umožňují efektivní pěstování zemědělských plodin - tomu pomáhají také srážky, které se během roku liší jen velmi málo (na jeden měsíc připadá vždy přibližně 60 milimetrů).

Z pohledu celého státu je to nejvíce obydlená oblast, pokud o takových měřítkách můžeme vůbec mluvit, protože Rusko má velmi nízkou hustotu zalidnění (přibližně 8 obyvatel na kilometr čtverečný). Vzhledem k tomu, že je také dost velká, je nutné brát v úvahu řadu regionálních klimatických zvláštností - např. v Petrohradě, protože leží blízko Baltského moře, je počasí ještě mírnější než je tu průměr (23°C v červenci, -7°C v únoru).

Jižní Rusko

Jižní regiony Ruska tvoří v podstatě klimatický přechod mezi kontinentálním klimatem na severu a rozsáhlými pouštěmi na jihu, daly by se tedy klasifikovat jako stepi. Ty jsou i přes suchou půdu a silně nepravidelné deště hodně osídlené, protože se zde daří zemědělství (pokud si odmyslíme nedostatek vody, který se místní již naučili řešit, je tu země hodně úrodná). Z hlediska jednotnosti vzorů počasí má jižní Rusko nejvíce výjimek - v okolí Aralského moře se totiž nalézá obrovská pouštní oblast a pobřeží Černého moře by se zase dalo označit za subtropy.

Během roku se tu teploty pohybují od -40°C do 40°C, většinou jde však jen o krátká období, kdy dosahují takových extrémů. Ročně na jihu spadne 1000 až 1600 milimetrů srážek, ovšem ve velmi intenzivních a málo častých lijácích, proto je na tom místní příroda tak, jak je.

Některá města v tomto regionu obdařená více subtropickým klimatem si v posledních desetiletích dokonce značně oblíbili turisté. Jedním z nich je například Soči v Krasnodarském kraji na pobřeží Černého moře, ve kterém léto trvá od května do října s teplotami nad 20°C (dlouhé léto a mírná zima je způsobena regulací klimatu Černým mořem).